Je potřeba dělat si radost

Umíte si udělat radost a těšit se z maličkostí? Já se o to snažila právě dnes!

Znáte to, občas se každý den stále více pomalu veze na notě z předcházejícího dne, a nabírá tak směr jako ten předešlý, a kromě práce, školy, domácích povinností nenabízí nic nového. Občas je ale potřeba ty všední dny trochu "znevšednit". Každého k rozbití stereotypu potěší něco jiného, každopádně najít si své správné P - pozitivum dne - je prostě během hektických příprav na Vánoce nutností. Já se vám pokusím ve zkratce shrnout mé tři P dnešního pátku 13., tady jsou!

1. Vyčarujte si atmosféru útulného domova

Ať už je jakékoliv roční období, doma bychom se vždycky měli cítit dobře. Jelikož jsem chudá studentka, Vánoce a s nimi spojenou výzdobu jsem nikdy příliš neřešila - maximálně jsem se zmohla na výrobu adventního věnce, ten letos mimochodem nějak neklapl - jsem líná. Ale! Každý rok jsem si vždy přála mít svůj vlastní stromeček. V pronájmu máme už roky v kumbálu schovaný erární miniaturní celoročně nazdobený pokus o stromek -  vždycky, když ho vytahujeme, nějak mě přechází ta správná vánoční nálada. Jenže, živý stromek nechci, protože je to akorát práce a nervy s úklidem navíc, což si při blížícím se zkouškovém období nechci přidělávat - znám se, strom by tu opadával ještě na mé narozeniny v únoru, na ponožky by se nám připichovalo jehličí (smích), a umělý je zase předražený. 

Je to koště, ale jen a jen naše!

Letos jsem byla smířená s malou vázou, do níž jsem si naaranžovala větvičky, které mi přítel přivezl z domu, a ozdobila. Pak jsem  dnes ale ve městě úplnou náhodou narazila na umělý stromek za 59,-! No, nekupte to, když jste sociální případ, jako jsem já! (smích). Trochu jsem se děsila, jak z těch rozložených větví vytvořím něco, co se bude alespoň zdánlivě blížit představě stromku, a abych předešla posměchu mého přítele, co jsem to zase "přitáhla" domů, raději jsem se do sestavení pustila hned dopoledne sama. V první fázi jsem se docela bála, bála jsem se i v té další, ale ve chvíli, kdy stromek už stál, jsem se musela pochválit. A pochválena jsem byla i přítelem! Za 59,- máme konečně náš PRVNÍ VÁNOČNÍ STROMEČEK a svítí!

2. Obdarujte se - i drobnost se počítá

Přiznám se bez mučení - jsem závislá na nakupování. Baví mě hledat všechno a všude, kde se dá. Když je to navíc ještě ke všemu výhodná koupě a mohu udělat radost i sobě, jsem nadšená. Ráno jsem se vydala po lovu vánočních dárku, už včera na facebooku jsem však prohlásila, že dobrý Ježíšek ze mě nebude. Místo vánočních dárků pro ostatní jsem domů donesla nové kozačky. A jsou fajn - teda zatím doma trénuji, jelikož mají podpatek a já v nich neumím chodit, jsem zvyklá na své pohodlné rozšlapané adidasky!

Pátek 13. se bohužel stal pro lov dárků number 2 také nešťastným. Koupila jsem stromeček a sobě bižu náramek a zimní čepici! Čepice mě stála 29,- a náramek 10,- (čepici na mně asi neoceníte tak, jako z ní skáču metr vysoko já sama, jsem ulítlá na čepice - nedá se svítit - a je mi jedno, jak v nich vypadám, hlavně, že jsou moje uši v teple - a třešnička: má bambuleeee! miluju bambule!). Je mi jasné, že dlouho asi nevydrží čepice a ani náramek, ale raději si udělám drobnou radost na sebe, než abych si pořídila, jak bývá mým zvykem, tabulky čokolád, o které se umím během pár chvil poctivě postarat - věřím, že kdyby byl jedlý i ten obal, nezůstal by po mém čokoládovém nájezdu žádný odpad.

Omlouvám se za svůj xicht, ale dnes to nějak nedopadlo mrknout do zrcadla a hodit na sebe obličej. Nemohu najít malovátka + nachlazení :D

Celý den tu po bytě poletuji v čepici a v zrcadle obdivuji svou ručku s náramkem. Ten mi navíc ladí s hodinkama, takže parádní práce! Utratila jsem za sebe celkem 39,- a jsem ta nejšťastjnější osoba pátku třináctého!

3. Zaměřte se na své koníčky

Baví vás háčkovat, vyšívat? Kupte si bavlnky a pusťte se do práce. Mé ruce jsou bohužel jen atrapy a mám takové tušení, že mi je maminka nechala narobouvat z naší jabloně na zahradě - tudíž ruční práce ze seznamu škrtám. Ale nikdy mě nezklame kniha - možná je to i tím, že čtením nezklamu nikoho ani já - neboť tichým otáčením stránek moc škody nenadělám, když zrovna neutopím knihu ve vaně.

Cestou z města jsem to ze studijních důvodů musela vzít přes knihovnu (popravdě bych tam dnes zašla i bez studijních pohnutek, neboť mám nastydlé močové cesty a nutně jsem potřebovala na WC  - ano, nestydím se za to - mají čisté záchody a knihovnu mám po cestě domů (smich), tak proč tu čtenářskou průkazku nevyužít, když už za ni platím hříšné peníze), a to bych nebyla já, abych se nepodívala, zda-li v dané přihrádce neleží nějaká žhavá novinka, kterou bych, i přes desítky rozečtených všude se povalujících knih, nutně potřebovala odnés s sebou domů.

Byla tam! Nebylo moc času detailněji ji prohlédnout, zaujala mě pouze anotací a přebalem. Tak uvidíme, co se z toho vyklube. Rozhodně se o svůj názor později podělím.

A jaký byl váš PÁTEK TŘINÁCTÉHO? Umíte se těšit z maličkostí a udělat si radost? Čím to bylo naposledy?
Zdroj perexové fotografie: weheartit.com